Your Truth About Caucasus

ասք Երեւանի մետրոյի մասին

Filed under: Wars and Peaces — Tags: — շուշան ավագյան @ 2:13 am May 31, 2012

Ես միամտորեն մտածում էի, որ մետրոյի գծերը կայանից կայան ուղիղ են։ Ու այս քարտեզը տեսնելուց հետո միայն հասկացա, որ Երեւանի տակը ժայռեր են, ու մետրոն հեշտ չէր կառուցել։ Փաստորեն, այն անցնում է հենց Կինո Մոսկվայի կողքով, հետո թեքվում դեպի Նալբանդյան, [...]

Այս տեքստը ամբողջությամբ հրապարակված է մատեանում։ Անցեք հղումով շարունակության համար, ու մեկնաբանեք այնտեղ։

ասք փակ շուկայի լուսանկարների մասին

Filed under: Wars and Peaces — Tags: — շուշան ավագյան @ 2:13 am

Տղաները Երեւանի կենտրոնական շուկայում։ 1957 թ․ Իդա Քար (Քարամեան) Իդան նաեւ լուսանկարել է ճարտարապետին՝ Հետաքրքիր է, որ այս «դուռը» ամբողջությամբ կրկնում է Տավուշի մարզի Աչաջուր գյուղի Մակարավանքի եկեղեցու խորանի տակ գտնվող զարդանախշերը։ նաեւ՝ Մարկ Գրիգորյանը Իդա Քարի մասին նաեւ՝ Փակ [...]

Այս տեքստը ամբողջությամբ հրապարակված է մատեանում։ Անցեք հղումով շարունակության համար, ու մեկնաբանեք այնտեղ։

Yerevan City` Փակ շուկայի կտուրը քանդել է ինքնաբուխ ապամոնտաժող բրիգադը

Filed under: Armenian Comedy — Tags: — @ 11:34 am May 30, 2012

«Պետք չէ ուռճացնել ապօրինությունների չափը` նենց չի, որ ընդհանրապես կամար չենք թողել,» – Ալեքսանյան

ԵՐԵՎԱՆ – Մեր լրագրողական թիմը մոտեցավ չար լեզուների պնդմամբ Yerevan City-ի սեփականատեր Սամվել Ալեքսանյանին` պարզաբանումների համար. «Նախ, ուզում եմ ասել, որ ես բացառապես պատգամավոր եմ, օրենսդիր մարդ եմ և ոչ մի կապ չունեմ ոչ Yerevan City-ի, ոչ էլ որևէ այլ բիզնեսի` Natali-Pharm-ի, Моя Семья-ի կամ շաքարի որևէ մենաշնորհի հետ: Ոչ մի կապ` ես միայն օրենսդիր եմ», – նշեց Ալեքսանյանը:

«Իսկ եթե լուրջ, – շարունակեց նա, – ապա պետք է խոստովանեմ, որ մեր նպատակները Փակ շուկայում միայն բարին են: Մենք փորձում ենք այն վերակառուցել և գեղեցկացնել: Իսկ կտուրի կործանման պահը… դա, անկեղծ ասած, մենք չէինք նախատեսել… Պարզապես մի քանի երիտասարդներ` մեր Yerevan City-ի երիտասարդ աշխատողներից, որոշեցին, որ պետք է ապամոնտաժեն և.. տենց նախաձեռնող խումբ ստեղծեցինք… ինքնաբուխ, իհարկե` այդ ամենը ինքնաբուխի մեջ էր արվում…»:

Yerevan City-ի տառաճանաչ ներկայացուցիչներից մեկը նշեց, որ Փակ շուկան ոչնչացնելու միանշանակ ծրագիր չկա. «Փակ շուկան միանշանակ ոչնչացնելու նպատակ չկա: Ոիղղակի չկա: Պարզապես նպատակը շուկայի ընդլայնումն է, որին խանգարում են կտուրն ու կամարները: Հա, մեկ էլ պատերը: Բայց դրանից զատ` շուկան մնալու է նույն նախկին մեր սիրելի շուկան: Հա, պարզապես այդքան փակ չի լինի, քնաի որ վերևը մտածում ենք ապակեպատ անել: Բայց մնացածը` ինչպես կար այդպես էլ կմնա»:

Սեփականատերը խոստանում է Փակ շուկայում կառուցել լրացուցիչ ապտեր և եվրո-կտուր:

Մեր թղթակցի այն հարցին, թե ինչպես է Yerevan City-ն վերաբերում նրան, որ շուկայի վերափոխումը հակասում է օրենքին, քանի որ այն մշակութային ժառանգություն է, Yerevan City-ի մեկ այլ ներկայացուցիչ արձագանքեց, որ «օրենքի պահով իրոք անհարմար ստացվեց, բայց սրանից հետո պետք է ձգտենք, որ ամեն ինչ արվի օրենքի շրջանակներում, բացի մի քանի փոքրիկ շինարարական լուծումներից»:

Yerevan City-ի խնդրահարույց շինարարության գծով ներկայացուցիչ Գալուստ Տուպիկյանը նշեց. «Մենք որևէ կապ չունենք քանդման ապօրինությունների հետ: Բոլոր ապօրինությունները արել է ինքնաբուխ ապամոնտաժոց բրիգադը, որը ինքնաբուխ առաջացավ և պահանջեց քանդել շուկայի մի մասը: Եթե չեմ շփոթվում, նրանք այս կողմ վազեցին վերջում»:

Չար լեզուները շարունակում են հետևել գործընթացին, սակայն արդեն ակնհայտ է, որ ապամոնտաժող բրիգադը մտադիր է լիովին ձևափոխել շենքը:

Չար լեզուները խոստովանոոմ են, որ այդ մակարդակի մշակութային վայրի ոչնչացում դեռ չեն տեսել: «Իրոք չենք տեսել», – նշում են չար լեզուները:

«Մենք լիովին մտադիր ենք ձևափոխել շենքը,» – նշում է Yerevan City-ի ինքնաբուխ ապամոնտաժող բրիգադի ղեկավար Կարեն Ավագյանը: «Դա չի արվում Սամվել Ալեքսանյանի բիզնեսը ընդլայնելու համար, այլ պարզապես մեր երիտ-թևի ինքնաբուխ որոշումն է: Իսկ եթե ավելի լուրջ, ապա ափսոս է քաղաքի կենտրոնում այդ մեծ տարածքը միայն մեկ հարկանի տուզիկ շուկա պահել: Կփորձենք ավելի մեծացնել, որ համ մեր ազգին լավ լինի, համ Yerevan City-ին: Իսկ եթե ավելի լուրջ` Yerevan City-ին:»:

Չար լեզուները խոստանում են հետևել գործընթացին և  հանրությանը ներկայացնել վերջին զարգացումները: «Մենք պարզապես ապշած են ապօրինության աստիճանով և քանդման աշխատանքների տեմպով, – նշում են չար լեզուները, – սակայն հույս ունենք, որ հանրային ճնշումը թույլ չի տա այս հսկա բուծիկի կառուցումը Երևանի մշակութային վայրերից մեկում»:

 

Այս նյութը պատրաստվել է ՎԿԱ ծրագրի շրջանակներում – EBG Disclaimer

Chère L.

Filed under: Chère L.,dear B,Queering Yerevan — Tags: — Lara A. @ 9:34 am May 29, 2012
Ta dernière lettre me laisse un peu perplexe.
Pour la première fois, depuis que je te connais, tu arrives enfin à exprimer ta rage envers moi. Au début, je ne voulais plus t’écrire. Après j’ai pensé au pire.
Ce que je ressens envers toi, ne me laisse plus tranquille. Je déteste tout ce que tu représentes, pourtant je vire folle à l’idée que je ne pourrais peut-être plus jamais glisser ma main dans la tiédeur  de ton corps. Je pourrais mourir uniquement à l’idée que ton odeur oserait un jour disparaitre à jamais de ma mémoire.
Ce que je ressens envers toi ne s’explique pas en langage humain. Il faut inventer des mots, en couper certains, remodeler des phrases, passer de nouvelles lois, chercher, oublier, rééduquer, reformater, retransmettre, renouveler, réimprimer des idées. Il faut patienter, expliquer, accepter, endurer les insultes, survivre les sanctions.
Il faut persévérer
Il faut rêver un peu
Il faut imaginer le monde sans châtiments
Il faut relire Socrate à reculons, en dansant de temps en temps.  
Il faut savoir malmener les petits voisins d’en haut qui ne descendront jamais dans la rue pour manifester
Il faut tuer l’autre qui dérange, qui ne laisse pas, qui regarde sournoisement cette conversation
Il faut pouvoir briser la peur qui paralyse
Il faut aussi arrêter le train sans raison au risque de payer une amende énorme
Il faut s’assurer que l’arbre planté au coin de la rue sera toujours là chaque lendemain pour abriter ce qu’on ne désire pas exposer
Il faut repenser les routes qui mènent vers des zones infranchissables
Il faut aussi voir combien de gens souffriront à la fin
Il faut garder l’accès à son propre corps ouvert à des expériences inconcevables
Il faut savoir laisser le sang couler pour réchauffer la froideur de l’autre
Il faut pouvoir vivre avec l’incertain
Il faut arrêter de jouer à la maman
Il faut casser tout ce qu’il y a autour
Il faut laisser pleurer son vagin
Faire le deuil de son corps
J’ai une envie atroce de te larguer au mur, graver tes formes dans la boue et reposer mes mains endoloris dans la moiteur de tes traces incandescentes. Mais je me renferme. Les livres réapparaissent comme par miracle dans un coin sombre de ma bibliothèque. Tout n’est pas perdu au fait. Il reste encore les quelques lettres et une photo qui raconte tout. Tout ce que tu ne veux pas. Cette photo je peux soudain la perdre. Par mégarde je peux un jour la laisser tomber dans le fleuve Saint-Laurent. Et tout sera fini pour nous à jamais. Mais je me retiens. Je laisse la souffrance durer. J’aime bien. Ca me garde en vie. Je veille sur cette image de nous. Je protège les détails. Ces détails sont importants. Ils relatent l’histoire en tranche et en diagonale. Ils inspirent la confiance. Ils se tiennent compagnie. Ils peuvent détruire ton monde. Le monde que tu détiens du bout des doigts. Je laisse tomber la photo et tout dégringole. Tout se perd pour toi. Mais tout sauf peut-être l’espoir de nous. La photo est là devant moi. Je l’aime tant cette photo. Elle raconte une histoire que j’aime bien. Elle parle d’une fille. Cette fille est là. Elle m’attend. Elle ne veut pas. Cette histoire est triste. Elle a brulé les étapes mais elle s’est ressaisie au bon moment, juste à temps, avant que la photo ne tombe à l’eau.
J’ai erré ce soir, seule, dans ces rues que je connais à peine, au rythme de ces gens étrangers. Dans cette ville ou tout est retravaillé, ou tout peut d’un seul coup, succomber.
La photo est là. Elle attend. Et moi je fais un tour, j’essaye de replacer mes livres au bon endroit.
J’écris comme une rescapée affolée.
J’écris pour faire durer le temps. Ces quelques lignes tu les liras à travers. Google translate ne suffit plus pour vraiment comprendre ce que j’ai envie de te dire.  Mais je me contente pour le moment.
A bientôt,
B.

Chère L.

Filed under: Chère L.,dear B,Queering Yerevan — Tags: — Lara A. @ 9:34 am
Ta dernière lettre me laisse un peu perplexe.
Pour la première fois, depuis que je te connais, tu arrives enfin à exprimer ta rage envers moi. Au début, je ne voulais plus t’écrire. Après j’ai pensé au pire.
Ce que je ressens envers toi, ne me laisse plus tranquille. Je déteste tout ce que tu représentes, pourtant je vire folle à l’idée que je ne pourrais peut-être plus jamais glisser ma main dans la tiédeur  de ton corps. Je pourrais mourir uniquement à l’idée que ton odeur oserait un jour disparaitre à jamais de ma mémoire.
Ce que je ressens envers toi ne s’explique pas en langage humain. Il faut inventer des mots, en couper certains, remodeler des phrases, passer de nouvelles lois, chercher, oublier, rééduquer, reformater, retransmettre, renouveler, réimprimer des idées. Il faut patienter, expliquer, accepter, endurer les insultes, survivre les sanctions.
Il faut persévérer
Il faut rêver un peu
Il faut imaginer le monde sans châtiments
Il faut relire Socrate à reculons, en dansant de temps en temps.  
Il faut savoir malmener les petits voisins d’en haut qui ne descendront jamais dans la rue pour manifester
Il faut tuer l’autre qui dérange, qui ne laisse pas, qui regarde sournoisement cette conversation
Il faut pouvoir briser la peur qui paralyse
Il faut aussi arrêter le train sans raison au risque de payer une amende énorme
Il faut s’assurer que l’arbre planté au coin de la rue sera toujours là chaque lendemain pour abriter ce qu’on ne désire pas exposer
Il faut repenser les routes qui mènent vers des zones infranchissables
Il faut aussi voir combien de gens souffriront à la fin
Il faut garder l’accès à son propre corps ouvert à des expériences inconcevables
Il faut savoir laisser le sang couler pour réchauffer la froideur de l’autre
Il faut pouvoir vivre avec l’incertain
Il faut arrêter de jouer à la maman
Il faut casser tout ce qu’il y a autour
Il faut laisser pleurer son vagin
Faire le deuil de son corps
J’ai une envie atroce de te larguer au mur, graver tes formes dans la boue et reposer mes mains endoloris dans la moiteur de tes traces incandescentes. Mais je me renferme. Les livres réapparaissent comme par miracle dans un coin sombre de ma bibliothèque. Tout n’est pas perdu au fait. Il reste encore les quelques lettres et une photo qui raconte tout. Tout ce que tu ne veux pas. Cette photo je peux soudain la perdre. Par mégarde je peux un jour la laisser tomber dans le fleuve Saint-Laurent. Et tout sera fini pour nous à jamais. Mais je me retiens. Je laisse la souffrance durer. J’aime bien. Ca me garde en vie. Je veille sur cette image de nous. Je protège les détails. Ces détails sont importants. Ils relatent l’histoire en tranche et en diagonale. Ils inspirent la confiance. Ils se tiennent compagnie. Ils peuvent détruire ton monde. Le monde que tu détiens du bout des doigts. Je laisse tomber la photo et tout dégringole. Tout se perd pour toi. Mais tout sauf peut-être l’espoir de nous. La photo est là devant moi. Je l’aime tant cette photo. Elle raconte une histoire que j’aime bien. Elle parle d’une fille. Cette fille est là. Elle m’attend. Elle ne veut pas. Cette histoire est triste. Elle a brulé les étapes mais elle s’est ressaisie au bon moment, juste à temps, avant que la photo ne tombe à l’eau.
J’ai erré ce soir, seule, dans ces rues que je connais à peine, au rythme de ces gens étrangers. Dans cette ville ou tout est retravaillé, ou tout peut d’un seul coup, succomber.
La photo est là. Elle attend. Et moi je fais un tour, j’essaye de replacer mes livres au bon endroit.
J’écris comme une rescapée affolée.
J’écris pour faire durer le temps. Ces quelques lignes tu les liras à travers. Google translate ne suffit plus pour vraiment comprendre ce que j’ai envie de te dire.  Mais je me contente pour le moment.
A bientôt,
B.

Պետական Եկամուտների Կոմիտեն անցած կիրակի նշել է ԲՀԿ-ի կոալիցիա չմտնելու հայտարարությունը

Filed under: Armenian Comedy — Tags: — @ 9:32 am

ՊԵԿ աշխատակիցների մեծ մասը ապառիկ նոր Betnrley-ներ են գնել

ԵՐԵՎԱՆ – Կիրակի օրը Մարիոթ հյուրանոցում ՊԵԿ աշխատակազմը մեծ շուքով նշեց Բարգավաճ հայաստան կուսակցության հայտարարությունը իշխող կոալիցիային չմիանալու մասին:

Երեկույթին, որին  մասնակցում էին հայ էստրադայի աստղերը և մի քանի սերիալի դերասան, ելույթ ունեցան պաշտոնյաներ և ՊԵԿ ղեկավարությունը, որոնք ապառիկ տոնում էին ԲՀԿ գալիք մուտքը հարկային օերնսդրության դաշտ:

ՊԵԿ նախագահ Գագիկ Խաչատրյանը լրագրողների հետ կիսվեց ոգևորությամբ. «Ինչպես գիտեք «Մուլտի գրուպը» այս պահի դրությամբ զբաղեցնում է ամենախոշոր հարկատուների ցուցակում 268-րդ տեղը, ինչը բազմաթիվ անքուն գիշերների ու մտատանջանքի պատճառ է եղել մեր համակարգի համար», – նշել է Խաչատրյանը:

«Այսօր մենք պարզապես տոնում ենք «Մուլտի գրուպի» գալիք թռիչքը այդ ցուցակում: Հասկանում ենք միանգամից  դժվար կլինի հասցնել նրանց առաջին տեղ, բայց մինչև նոր տարի կփորձենք ներառել գոնե առաջին եռյակում», – հավելեց ՊԵԿ նախագահը:

«Այդքան տարվա համագործակցությունից հետո մեզ միանգամից օրենքի դաշտ մտցնելը կոռեկտ չէ», – Զոհգաբյան

«Մուլտի գրուպ» ընկերության մամլո խոսնակ Գալուստ Խաչիկյանը կոչ է արել սառնասրտորեն մոտենալ հարցին. «Ոչ մի խնդիր չեմ տեսնում: Այո, քաղաքական ինչ-ինչ պատճառներով մենք գուցե և ստիպված լինենք մոտակա ժամանակում աշխատել օրինական դաշտում: Իհարկե շատ ստոր քայլ կլինի ՊԵԿ-ի կողմից այդքան կտրուկ մեզ մտցնել հարկային դաշտ մեր երկարաժամկետ լավ հարաբերությունների հետո, բայց դա միայն խոսում է իշխանության կամայականության մասին»:

ԲՀԿ մի քանի պատգամավոր կարծիք են հայտնել, որ ՊԵԿ-ը հաշվի կառնի այն մեղմացուցիչ հանգամանքը, որ ԲՀԿ-ն պատրաստ է լինել «մաքսիմալ կառուցողական»:

«Չեմ կարծում, որ հարկային մարմինների կողմից կոռեկտ կլինի մեզ հարկել օրենքի ողջ ուժով և հաշվի չառնել, որ մենք պատրաստ ենք կառուցողական համագործակցության գնալ կոալիցիայի հետ: Հասկանալի է, որոշակի անցում ստվերից դեպի օրինական դաշտ տեղի պետք է ունենա, սակայն այն պետք է լինի չափավոր և հավասարակշռված,» – նշել է Նաիրա Զոհրաբյանը:

Փորձագետները կարծում են, որ արդեն մոտակա ամիսներին ԲՀԿ-ն լուրջ առաջընթաց կարձանագրի խոշորագույն հարկատուների ցուցակում: Իսկ որոշ աղբյորների համաձայն ԲՀԿ-ի առանձին գործարարներ կարող են բոյկոտել հարկային դաշտ մտնելը և առանձին մաս կազմեն կոալիցիային:

 

 

Այս նյութը պատրաստվել է ՎԿԱ ծրագրի շրջանակներում – EBG Disclaimer

 

ArmComedy 023 – Ամենալիբերալ Իոսիֆ Ազատյանը

Filed under: Armenian Comedy — Tags: — @ 12:06 pm May 28, 2012


Դիտեք ArmComedy` շաբաթվա լրատվության երգիծական ամփոփումը ԱրմՆյուզի եթերում ամեն չորեքշաբթի և շաբաթ 20:30, կրկնությունները նույն օրերի 00:10: Այս թողարկման մեջ`

armcomedy armnews

  • Հյուրը` Իոսիֆ Ազատյան, ամենալիբերալ հրապարակախոսը
  • Քաղաքական վերլուծաբանները հայտնվեցին անհարմար իրավիճակում
  • Ինչ է ցանկանում Հովիկ Աբրահամյանը
  • Ադրբեջանի խայտառակումը BBCով
  • Ինչ էր շահել չորրորդ բջջային օպերատորի բաժանորդը

(more…)

Բազմազանության շքերթը Բեռլինում

Filed under: Գերմանիա,ձանձրալի՜ պատմություն — Tags: — Բյուրակն. ճամփորդում է @ 11:57 pm May 27, 2012

Բեռլինի Կրոյցբերգ թաղամասում փողոցը մոտ 3 կմ երկայնքով փակվել էր մեքենաների համար, որպեսզի բազմազանության շքերթին սպասարկի: Ու ամբողջ 3 կմ-ով մեկ հանդիսատեսն էր` տեղ-տեղ շատ խիտ, մի քանի շարքով, տեղ-տեղ էլ նոսր, գետնին նստած: Իսկ մի փոքր մաս էլ շքերթի հետ առաջ էր շարժվում: Տեղի բնակիչներն էլ պատուհաններից ու պատշգամբներից էին դուրս թափվել:

Յոթանասուն տարբեր խմբեր պարելով ու երգելով ներկայացնում էին Բեռլինի մշակութային բազմազանությունը: Ամենատարբեր ազգերի ներկայացուցիչներ կային, բայց նաև զանազան կազմակերպություններ, երգի, պարի խմբեր: Աֆրիկյան ու ասիական լիքը փախած երկրների ներկայացուցիչներ կային, բայց Հայաստանի հետք չկար: Ու էստեղ ֆաշիստները որևէ բան գոռալ չէին կարող, որովհետև կընկալվեին ընդամենը որպես բազմազանության մաս: Իսկ հարձակման մասին խոսք լինել անգամ չէր կարող լինել. անվտանգությունը, ինչպես շքերթը, կազմակերպված էր:


«Աշխարհը գունավոր է»,- գրված է երիտասարդական խմբավորման բացիկի վրա:

Իմ սիրած կադրն ամբողջ շքերթից

US Entrepreneurship Delegation Traveling to Turkey

The U.S. Department of State’s Global Entrepreneurship Program (GEP) will lead a delegation of American entrepreneurs and early-stage investors to Turkey May 29 to June 2. The delegation will be led by the State Department’s Special Representative for Commercial & Business Affairs, Lorraine Hariton. In Istanbul, delegates will judge the “Showcase of the Best of the Best of Turkey’s Entrepreneurs,” a business plan competition featuring 32 Turkish start-ups. Delegates will also participate in other events and meetings with Turkish entrepreneurs and investors.

The U.S. delegation and business plan competition are part of GEP-Turkey, which is a joint effort between the U.S. Department of State, the Economic Policy Research Foundation of Turkey (TEPAV), and the Union of Turkish Chambers of Commerce (TOBB). The objective of GEP-Turkey is to promote the growth of entrepreneurship in Turkey by working with partners from the private sector, civil society, and the government.

As Secretary Clinton has said, “We are promoting entrepreneurship, because new businesses mean more jobs, faster growth, and greater innovation. We are spearheading new initiatives to bring together government officials, leaders from the private sector, and young entrepreneurs who have the vision and drive to succeed in the 21st century global economy.”

Secretary Clinton announced the creation of the Global Entrepreneurship Program at the Presidential Summit on Entrepreneurship, held in Washington, D.C., in 2010. Previous delegations led by the Global Entrepreneurship Program have connected American investors with entrepreneurs in Algeria, Egypt, Indonesia, Jordan, Lebanon, Morocco, and Tunisia.

PRN: 2012/839

Media Note

Office of the Spokesperson
Washington, DC
May 25, 2012
http://www.state.gov/r/pa/prs/ps/2012/05/190972.htm

Եվրատեսիլը Եվրոպայում

Filed under: emcl,Եվրատեսիլ,ձանձրալի՜ պատմություն — Tags: — Բյուրակն. ճամփորդում է @ 3:08 am

Մտածում էի` էս տարի վերջապես կկարողանամ մի կուշտ Հայաստանի օգտին քվեարկել: Էն էլ չէ, չմասնակցեցինք: Բայց վաղուցվանից որոշել էինք էրեխեքով միասին նայել Եվրատեսիլը: 

Ու էդպես էսօր երեկոյան հավաքվենք Սյուզանի տանը: Ընդամենը հինգ հոգով էինք. Սրջանը Սերբիայից, Նորան Հունգարիայից, Սոֆյան Նոր Զելանդիայից ու տանտիրուհի Սյուզանը Նիդեռլանդներից:

Երգերի ընթացքում կայֆեր էինք բռնում, տնազներ էինք անում, ծիծաղում էինք: Սոֆյան զարմացած էր երգերի անորակության վրա. առաջին անգամ էր Եվրատեսիլ տեսնում: Ղժժում էինք ազերների վրա, երբ գրվում էր. «Ադրբեջան, էսինչի երկիր»: 

Քվեարկության ընթացքում Սրջանը կարողացավ հինգ ձայն ուղարկել Սերբիայի օգտին: Էդ էլ էն հարցի պատասխանը, թե ինչու Գերմանիան 10 միավոր տվեց Սերբիային: :) ))

Հետո եկավ արդյունքների պահը: Գուշակում էինք, թե որ երկիրը որին ինչքան է տալու, ու մեծ մասամբ ճիշտ էինք: Սոֆյան շոկի մեջ էր: Հաստատ նման բանի չէր սպասում: 

Մեր զարմանալու հերթն էլ եկավ. ինչու՞ Պորտուգալիան Գերմանիային բարձր միավորներ տվեց: «Հաաա,- մեկ էլ գլխի ընկավ Սրջանը,- Պորտուգալիան Գերմանիայի փողի կարիքն ունի»:

Քֆրտում էինք, ջղայնանում, ուրախանում: Նորան քիթը կախել էր: Որ Հունգարիային ձայն տվող ընդհանրապես լինում էր, ուրախանում էր:

Էդպես Շվեդիայի անֆեյսբուք աղջիկը հաղթեց, ու մենք որոշեցինք մյուս տարի միասին Ստոկհոլմ գնալ:

Areg in His Hammock

Filed under: Armenian babies,Notes From Hairenik — Tags: — Christian Garbis @ 9:30 pm May 26, 2012

Areg in His Hammock

Filed under: Armenian babies,Notes From Hairenik — Tags: — Christian Garbis @ 9:30 pm

ասք համասեռականության մասին

Filed under: Wars and Peaces — Tags: — շուշան ավագյան @ 8:15 pm

Ես չէմ միացել համասեռականության մասին գրելու «ֆլեշմոբին» մասնավորապես այն պատճառով որ համարում եմ, որ սեքսը, հարաբերությունն ու ընտանիքը ֊ դա նորմալ մարդու բան չէ, անկախ նրանից ինչ սեռի են այդ հարաբերության մասնակիցները, ու քանիսն են։ իսկ այն, ով ում հետ [...]

Այս տեքստը ամբողջությամբ հրապարակված է մատեանում։ Անցեք հղումով շարունակության համար, ու մեկնաբանեք այնտեղ։

ասք տեխնոպարկի մասին

Filed under: Wars and Peaces — Tags: — շուշան ավագյան @ 7:59 pm

Անցնում էի տեխնոպարկով, այնտեղ, ինչպես եւ կետնրոնում, նոր նստարաններ են հայտնվել։ Այնքան էլ չի զարմացնում, որովհետեւ տեխնոպարկը այն տեղն է, ուր ազատ գարեջուր էին մարդկանց տալիս ընդդիմության հավաքների օրերին։ Ու դա խորհրդանշական է, որովհետեւ՝ «free beer, not free speech» է [...]

Այս տեքստը ամբողջությամբ հրապարակված է մատեանում։ Անցեք հղումով շարունակության համար, ու մեկնաբանեք այնտեղ։

Older Posts »